K počátkům ražby malých grošů Zajímavé ražby z Nume.cz
Počátek ražby malých grošů bývá spojován se jménem císaře Rudolfa II. (1576-1611).
První malé groše s letopočty 1577 a 1578 skutečně nesou císařovu iniciálu a v opisu zpravidla jeho jméno se zkrácenou titulaturou. Ražba Rudolfových malých grošů však byla pouze logickým vyústěním složitých jednání o minci mezi českým sněmem a císařem Maxmiliánem II. (1564-1576) započatých po zrušení krejcarového měnového systému pro české země v roce 1573.
Krejcarový měnový systém byl oficiálně zrušen na jaře 1573 a nová ražba v tolarovém měnovém systému byla obnovena v průběhu tohoto roku. Provizorně, až do doby vydání nového mincovního řádu, bylo ve všech českých mincovnách raženo podle mincovního řádu z roku 1547. Z drobných a středních nominálů byly raženy malé a bílé peníze a bílé groše ve vzájemném hodnotovém poměru 14:7:1. Na základě výsledků zdlouhavých dvouletých jednání mezi českým sněmem, císařem, českou komorou a mincovnami byl českým sněmem počátkem léta 1576, tedy ještě za vlády Maxmiliána II., schválen a vydán nový mincovní řád.
V novém mincovním řádu, ve výčtu ražených nominálů, se poprvé setkáváme s malým grošem jako polovinou bílého groše. V textu sněmovního usnesení čteme: „Grošuov bílých na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé ... Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má ...“ Česká nominálová soustava na úrovni mincí drobných a středních hodnot, ve kterých probíhala naprostá většina běžných denních plateb, byla doplněna novým nominálem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
FIDŽI Patriotismus na bankovce
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Souostroví Fidži se skládá z více než 330 hornatých ostrovů, z nichž je trvale osídleno pouhých 110. Největší počet obyvatel tohoto souostroví tak logicky žije na dvou největších ostrovech Viti Levu a Vanua Levu. Evropané se zde trvale usadili počátkem 19. století, kdy v této části Tichého oceánu byl stále ještě zažitý kanibalismus. Život na vesnici se řídí podle náčelníka, který zde má rozhodující slovo a pozice náčelníka je dědičná z otce na prvorozeného syna. Fidži se hned dvakrát stalo součástí Commonwealthu, ale kvůli převratům z něj bylo posléze také vyloučeno. Toto souostroví získalo nezávislost na Británii v roce 1970. Fidži je svým způsobem velmi bohatá země, protože se zde daří nejen zemědělství, ale má také velké zásoby zlata, stříbra a měděných rud. Nedílnou součástí pro místní obyvatelstvo jsou také finance přicházející z turistického ruchu, protože na Fidži je ráj na zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
