Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.
Spojeneckým
bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové
závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný
zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy
divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech
stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.
Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely
realitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.
Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.
Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci.
Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
